V Moji školce jako obvykle v září, vše ožilo, děti švitořily jako vlaštovky na jaře, které se snaží vyletět z hnízda, některé hrdinsky a rázně, jiné s respektem, některé se slzičkami a strachem, a další s radostí a smíchem. Všichni dospěláci ve školce se na ně moc těšili a jsou vždy připraveni pomoci, či potěšiti vlídným slovem, a to nejen děti.
Počátkem září jely děti autobusem na výlet do Záchranné stanice v Bartošovicích, kde je čekalo spoustu ptáčků a zvířátek, o kterých se dověděly, proč zde jsou, jak jim pomáhají a jakým způsobem se o ně starají. Děti byly nadšené, neboť víme, že zvířátka milují.
I přesto, že naši školku nepostihly povodně, děti o nich měly dosti povědomí a prožívaly tuto situaci po svém. A že je toto téma zajímalo, tak jsme si společně o tomto přírodním živlu popovídali a děti ze třídy Veverek i výtvarně ztvárnili.
Jak už bývá tradicí Mojí školky, uvítali jsme děti i nové rodiče důstojně, Všichni jsme se jednoho krásného zářijového dne sešli na školní zahradě a společně se zvířátky oficiálně započali novou životní pouť v mateřské školce.
Tak tedy „buď pozdravený milý podzime“, buď k nám vlídný a přines nám hřejivé barevné dny, plné radosti, laskavosti, her, smíchu, porozumění, sounáležitosti a porozumění, neboť naše cesta má jeden cíl a to jsou šťastné děti.
